Naděje 2/3

27. března 2013 v 16:03 | Mia Elizabeth |  Jednorázovky
A tady máte pokračování. Mrkající

Naděje 2/3



Hermiona se otočila ke schodům a rychle se po nich pohybovala nahoru. Když byla konečně na posledním schodu, zahlédla dveře a těšila se, že za chvíli uvidí Herryho.

''Alohomora.'' mávla hůlkou a v tu chvíli se dveře odemkly.

Otevřela je a spatřila v rohu špinavého, rozcuchaného chlapce. Měl na sobě starou košili, která kdysi byla bílá, a roztrhané kalhoty. Ani se na ni nepodíval, pořád tam seděl s nohama pokrčenýma, koukal se na zem a čekal.

''Herry?'' oslovila ho a v jejích očích se třpytily slzy.

''Herry Jamesi Pottre neseď tam jak hromádka neštěstí a přivítej svou nejlepší kamarádku, která si pro tebe přišla.'' řekla pevným hlasem.

V tu chvíli Herry zvedl hlavu a prohlížel si jí. Ne dlouho, protože jakmile spatřil její oříškové oči, vstal a rychlím krokem, šel rovnou k ní. Po hrozně dlouhé době se objali a oba si užívali blízkost toho druhého. Hermiona ukončila objetí, sáhla do brašny, vyndala jeho hůlku a podala mu ji.

''Herry musíme Voldemota porazit, už nemůžeme takhle žít''

''Ale jak?''

''Musíš dodat odvahu těm, co přežili, vím, že za tebou budou stát.''

''Víš Hermiono, já už tomu nevěřím. Nevěřím, že ho porazíme. Vzali mi naději.''

''Herry naději ti nikdo nemůže vzít, jen tě dohnat k tomu, aby sis jí vzal. Naději si můžeš vzít jen ty sám, stejně jako jí získat. Člověk je sám pro sebe tím největším nebezpečím. Jsou tu dvě možnosti. Buď budeš bojovat o svobodu a lepší svět pro nás všechny anebo tu budeš jen tak sedět, koukat se na zeď a litovat se. Já vím, že to máš těžké, hlavně když ti zemřela Ginny a Ron také. Myslím, že už jen pro všechny co zemřeli by jsme to měli udělat. Pro tvé a mé rodiče, pro naše přátele, pro Brumbála, který v tebe věřil. Pro sebe, pro mě a pro všechny ostatní, kteří jsou zavřeni ve vězení a čekají na zázrak. Ty jsi ten zázrak, ty jsi pro ně naděje. Já ti věřím, vždy jsem věřila a vždy budu.''

''Hermiono, musím ti něco říct, než to všechno začne.''

''Znamená to, že budeš bojovat?''

Koukla se tázavým pohledem do jeho očí. S překvapením v nich viděla zase ty jiskry, které tak milovala.

''Díky tvému přesvědčování jsem získal zpět, co jsem ztratil. Jsem si jistý, že ty dokážeš přesvědčit každého.''

Hermiona se lehce usmála.

''Co si mi to chtěl říct, než jsem ti skočila do řeči?''

''Chtěl jsem ti říct, že jsem Ginny nikdy nemiloval, bral jsem jí jako kamarádku. Pravda je taková, že celou dobu jsem byl do tebe zamilovaný.''

''Cože?'' vyhrkla Hermiona.

''Miluji tě.''

''Herry, ani nevíš, kolikrát jsem snila o tom, že to řekneš.''

A jakmile to dořekla, tak si jí Herry přitáhl k sobě a oba se topili v očích toho druhého. Pak se Herryho ústa přibližovali k těm jejím a spojili se v něžném polibku, který se zanedlouho prohloubil. Ač neradi, se od sebe odtrhli a spěchali ze schodů dolů, kde čekal Draco. Cestou Hermiona řekla Herrymu o Dracovi. Za chvíli už byli už u blonďatého muže, který je zpozoroval a oba si změřil, když si všiml jejich zamilovaného pohledu, usmál se.

''Ahoj Malfoy, Hermiona mi o všem co si pro ní udělal řekla a tak jsem ti chtěl poděkovat, že si jí pomohl, když jsem já nemohl.'' Herry mu chtěl poděkovat víc, vždyť pomáhal dívce, kterou Herry miloval nade všechno. Možná v budoucnu se mu jednou odvděčí.

''Nemáš za co děkovat, Hermiona je má nejlepší kamarádka, kterou jsem měl. Jo a mimochodem Hermionin přítel mi může říkat jménem.'' řekl a zadíval se na Hermionu, která jemně zčervenala.

''Takže Herry, ty jdi osvobodit ostatní a já s Dracem půjdeme do velké síně. Až ostatní přesvědčíš, tak za námi přijďte. Jo a tady v té tašce jsou hůlky, určitě je jejich majitelé už postrádají.''

Podala mu tašku a vydala se s Dracem do velké síně. Už byli u dveří do, kterých podle plánu šel nejdřív Draco.

……Teď……

Draco stál před svým pánem a sbíral odvahu. Pomyslel na Hermionu za dveřmi, která v něj věří. Pak na jeho Lenku, kterou miluje. Chtěl se aspoň jednou v životě zachovat správně. V tu chvíli se otevřeli dveře a v nich stála Hermiona. Chvíli stála, pak za sebou zavřela a kráčela přímo k nim. Zastavila se veprostřed sálu a jako první prolomila ticho.
''Draco vám chtěl jenom oznámit, že i přes vaše zabezpečení se dostala jedna z vězňů ven.''

Pak pohlédla na Draca a usmála se.

''A taky jsem vám chtěl říct, že jsem se přidal na jejich stranu.'' řekl Draco odvážně a postavil se vedle Hermiony.

Voldemort se začal chladně smát.

''Opravdu si myslíte, že mě vy dva porazíte?''

Jakmile to dořekl, znovu se otevřely dveře, ve kterých stál Herry s ostatníma.
''Nejsou v tom sami. Asi si se přepočítal, Tome.'' řekl Herry a namířil na něj hůlku. Jako na povel všichni vytáhli hůlky a mířili na malou skupinu smrtijedů, kterou Voldemort stihl přivolat. Začal boj, který nebral konce. Až najednou padl Voldemort k zemi mrtvý, když smrtijedi viděli svého pána mrtvého, začali se vzdávat. Konečně mohli žít svobodně a nemuseli se bát, že se vrátí.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama